Na začátku stál nápad, jak pro naší dceru vytvořit co nejideálnější prostředí pro její ranné dětství. Nevyužívaný pozemek na okraji města se zdál být ideálním pro založení lesní mateřské školky, u které nesměla chybět malá farmička. Tak vznikla v roce 2011, ve spolupráci s z.ú. Jeden strom, lesní mateřská školka Na dvorečku.

Začínali jsme s pár zakrslými kozami, kříženci ovcí ze stáda od hradu Točník, zakrslými králíčky a slepicemi… postupně se nám však stádo rozrůstalo a obměňovalo… vyzkoušeli jsme si, jaké to je chovat větší stádo v „divokých“ podmínkách návětrného kopce, když jsme spásali rekultivovanou skládku místní obce a postupně přecházeli od kříženců masných plemen k čistokrevnému chovu. Volba – díky vlastnostem a vzhledu – padla na plemeno zwartbles, se kterým jsem později vstoupila do kontroly užitkovosti a díky lidem z Klubu zwartbles a mnoha ovčáckým přátelům získala spoustu cenných chovatelských informací a podporu v dalším rozvoji.

Pak mi však přes cestu osudu přeběhl obrázek walliserské černonosé ovce a vše bylo zpečetěno!

Měla jsem pocit, že koukám na nejkrásnější ovci na světě a věděla jsem, že jí musím mít ve své ohradě! Začala jsem se tedy pídit, kde by se daly wallinky sehnat. V té době byla v Čechách jen jediná známá chovatelka, paní Bečková, od které jsem měla to štěstí, že jsem sehnala dvě nádherné odrostlé jehnice. A tím začala naše nová chovatelská éra. Díky přechodu na walliserské ovce to začal být úplně jiný hukot! 🙂

Ale já mám ráda výzvy… a tak jsem se do toho pustila!

Obepsala rakouské a německé chovatele s dotazy ohledně plemene. Překvapivě mi přišlo vcelku hodně odpovědí. Sháněla jsem informace, co se nedaly vyčíst na internetu. Z praxe, z chovu. Jak zvládne vysokohorská ovce nížinné prostředí? Jak jsou náchylné? Kde sehnat plemenné kusy? Spousta věcí, co mě napadaly… a protože byly odpovědi veskrze podporující a motivující, věděla jsem, že to zvládneme!

Prvního plemeníka bylo tedy náročné sehnat, ale i to se podařilo a postupem času jsem si z těch dvou krásek vyšlechtila několik nádherných jehnic, které dál používám do chovu.

V současné době se tak pohybujeme kolem počtu deseti walliserských ovcí ve stádě.